Výstava v Chemnitz: technologie, umění a vedro k padnutí
- Hana Křížová
- 9. 7.
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: 11. 7.
V horkém červencovém týdnu jsme v německém Chemnitzu otevřeli novou výstavu projektu InterBridge. Dvě figuríny – Adam a Eva – nyní ožívají ve výloze malého divadla Taupunkt, kde rozvíjejí tichý rozhovor o budoucnosti materiálů a kreativity. Výstava s názvem Interwoven: Science – Art – Future spojuje technické materiály, výzkum a uměleckou tvorbu mladé generace z Česka a Německa.
Cesta do Chemnitzu začala poněkud dobrodružně. Ráno před odjezdem jsem byla upozorněna, že pro vjezd do některých německých měst, včetně Chemnitzu, je potřeba tzv. Umweltplakette – ekologická známka, která dokládá nízké emise vozidla. Zjistit to v den odjezdu není ideální. Elektronicky se žádá s předstihem, ale naštěstí ji lze získat i osobně – například v Pirně, kde tuto ekoplaketu mají všechna auta a kde jsem po menším pátrání zakotvila na dopravním inspektorátu. Vzala jsem si pořadové číslo 27 a protože zrovna byla na řadě šestnáctka, následovalo dvouhodinové čekání v dusné chodbě staré budovy bez klimatizace spolu s dalšími zoufalci, kteří se v tento parný den rozhodli vyřizovat své záležitosti kolem SPZ a technických průkazů na inspektorátě. Po dvou hodinách byla tato záležitost úspěšně vyřízena. Známka na autě vylepena, cesta mohla pokračovat – i když s menším zpožděním. Ironií osudu jsem pak v centru Chemnitz nenašla prakticky žádné auto, které by ji mělo také...
Naše výstava našla své místo ve výloze malého nezávislého divadla Taupunkt na Zietenstraße. Prostor nám poskytla paní Heda Bayer, vedoucí divadla, která zároveň s velkou vstřícností nabídla i praktickou pomoc. Taupunkt je sympatické, komunitně laděné divadlo, které slouží jako zázemí pro alternativní inscenace, workshopy a kulturní projekty s přesahem. Instalace výstavy proběhla díky podpoře kolegů z TU Chemnitz – Daisy, Johannesovi, Kristině a Ricardě – kterým tímto ještě jednou děkuji.
Ve výloze se setkávají dvě postavy – Adam a Eva – vytvořené studenty, dětmi a výzkumníky z Česka i Německa. Adam je modelem z technických kompozitních materiálů, které využívá například automobilový průmysl, jeho design navrhli Denisa Kubátová a Adrián Furťo z Fakulty textilní TUL ve spolupráci s Institutem lehkých konstrukcí MERGE při TU Chemnitz. Eva nese naopak jemnější linii – šaty z recyklovaných plastů, hedvábí a zlata vznikly na Gymnáziu Christiana Weiseho v Žitavě a byly barveny nanočásticemi zlata v laboratořích CXI TUL.V galerii k tomuto článku najdete i obrázek dětí, které jsme do obou futuristických oděvů oblékli. Eliška a Jaromír si zahráli na modely a zapózovali před objektivem. Pohodlné to asi moc nebylo, obzvlášť Jaromírova vesta byla pěkně pichlavá, ale děti to vzaly s humorem.
Dekorativní doplňky, v nichž byly využity korálky a perličky z Preciosy, připravily děti ze ZŠ Sokolovská v Liberci (koule vytvořené pomocí 3D pera na korálkových závěsech) a ZŠ U lesa v Novém Boru (lepenkové postavičky v dynamických pózách polepené barevnými šatony). Na malém prostoru se nám tak podařila spojit práce dětí a výzkumníků z několika institucí, přičemž spojujícím prvkem jsou základní body našeho projektu - věda a umění, materiály, technologie a kreativita, přeshraniční spolupráce.
Večer jsem si udělala procházku centrální částí Chemnitzu. Od Sonnenbergu jsem zamířila k jezerní ploše zvané Schlossteich, odkud je to jen kousek k ikonickému památníku Karla Marxe – masivní bronzové hlavě, která je jedním ze symbolů města. Cestou jsem míjela pestrou směsici obchodů a podniků, jejichž nabídka i atmosféra připomíná spíš Istanbul než tradiční Sasko. Chemnitz je dnes městem kontrastů – a Sonnenberg obzvlášť: někdejší dělnická čtvrť se mění v multikulturní prostor plný nových energií. Z druhé strany jsem pak došla až ke klasické moderně hotelu Chemnitzer Hof, k nedalekému kostelu sv. Jakuba a radnici na Theaterplatz – centru městského života s klasicistní architekturou.
Výstava Interwoven: Science – Art – Future bude v divadle Taupunkt k vidění do 15. července, poté se přesune do prostor Institutu lehkých konstrukcí MERGE při TU Chemnitz – tedy tam, kde vznikla část materiálů pro Adama. Věříme, že i kolegové výzkumníci ocení, jak mohou technické inovace inspirovat k uměleckému vyjádření. Celá akce byla sice provázena letními extrémy – včetně tropické noci v penzionu bez klimatizace, kdy se dalo usnout až hluboko po půlnoci – ale výsledek stojí za to: malá, ale úderná výstava, která propojuje technologie, kreativitu a mezikulturní spolupráci.
Hana Křížová
Komentáře